Informace o konečných příjemcích repo úroků samozřejmě podléhají bankovnímu tajemství a já je neznám. Nezná je ani ČNB. Nejpohodlnější je odbýt celou věc konstatováním, že přímou protistranou repo obchodů jsou výhradně české banky a tím skončit. Prvním článkem v řetězci opravdu jsou české banky, ale rozhodně nejsou článkem posledním. Z celkového objemu repo operací (2,8 bln. CZK) je 2,2 bln. CZK pozůstatkem spekulací z dob devizových intervencí. A ty české banky v takových objemech na svůj účet dělat nesměly a ani nedělaly. Naprostou většinu zprostředkovaly pro klienty zahraničních bank. A právě k nim nakonec doputují i úroky z repo úvěrů. Pokud spekulantskou část v repech v objemu 2,2 bln. úročíme současnou repo sazbou 5% vyjde nám 110 mld. Kč, které ročně do spekulantských struktur odejdou. Podrobnosti o souvislostech repo obchodů a intervencí jsou zde.
A proč by to měli být zrovna ruští olicharchové? Lepší otázka by byla, kde bereme jistotu, že těmi příjemci nejsou? Bavíme se tu o sofistikovaných finančních strukturách a objemech v řádu bilionů korun. Tuto sumu nedaly dohromady české domácnosti. Proti ČNB spekulovali "Vlci z Wall Streetu" a bylo by zajímavé zjistit, kolik z nich vyje rusky. Nebo to raději ani vědět nechceme, protože by to mohlo být smutné čtení?
Zatímco na vzdělání ukrajinských dětí dáme letos miliardy 4, do neprůhledných spekulantských struktur na jejichž konci je bůhvíkdo, jich pošleme 110. Řešením by nemělo být pátrání, komu ty peníze vlastně posíláme, ale jejich úplné zastavení. Tj. omezení objemů rep na předintervenční objemy (cca 0,6 bln. Kč), snížení diskontní sazby na úroveň sazeb ECB a bezztrátové odemitování přebytečných intervenčních korun v původním kurzu 27 CZK/EUR.
Nadbytečně emitované koruny a s nimi spojené transfery samy nezmizí a nemělo by nás nijak uklidnit, pokud by se ukázalo, že výše zmíněné stamiliardy neskončily v kapsách miliardářů ruských, ale arabských a amerických. Protože kapsy českých domácnostií to fakt nejsou.
