Co mají společného soláry a repo ČNB ?

Zní to jako začátek nějakého kameňáku. Taky že je. Co by mohl mít český solární průšvih společného s repo sazbou ČNB?  Intervenčním investorům do koruny se o dobrou náladu postarali včera 4 dobří lidé, kteří rozhodli o navýšení repooperačního penězovodu o dalších 5 miliard na současných 47 mld. Kč (2,25% x 2100 = 47). A nás ostatní,  co to ve finále zaplatíme, zkusím pobavit aspoň anekdotami.

Co mají společného žena a hurikán? /přicházejí divocí a vlhcí, při odchodu s sebou berou dům a auto/

Co mají společného soláry a repo ČNB ?

1. Na první pohled dobrý úmysl

Soláry: Výhodnější sazbou odkupu solární elektřiny motivujeme investory k solárním investicím a snížíme tak emise.

ČNB: Výhodnější (=vyšší) repo sazbou motivujeme investory k investicím do koruny, ta tak posílí a pomůže snížit inflaci.

Všechno výše zmíněné platí. Ďábel se zde skrývá v detailech, které v textu nejsou uvedeny.

Neřeší se zde, jak velké snížení bude (emise/inflace) a jak velký transfer veřejných peněz představuje nevinné spojení „Výhodnější sazba“.

2. Transfery v řádech stovek miliard korun aneb kvantifikace „Výhodnější sazby“.

Soláry: Desítky miliard korun ročně po dobu 20 let.

ČNB: Aktuálně 59 miliard ročně (!) celkem, z toho 47 miliard čistě spekulantům.Takto velký transfer je přímý důsledek intervencí (podrobnosti zde) . Dnešní objem repo obchodů je 2,6 bilionu CZK, v roce 2012 se jednalo o 0,5 bilionu korun. Nárůst na pětinásobek nejsou úspory občanů nebo firem, jedná se pouze a výhradně o spekulantské peníze emitované v rámci intervencí.

3. Profitující osoby – ti nejbohatší z bohatých

Soláry: Solární baroni.

ČNB : Konkrétní jména znát nepotřebujeme. Stačí si uvědomit, že se bavíme o transakcích v objemu 2100 miliard CZK. K takovému objemu mají přístup pouze globální finanční instituce, velké firmy, případně individuální spekulanti z řad nejbohatších lidí planety typu Gordona Gekka (film Wall Street) nebo Vlka z Wall Streetu.

4. Strašení katastrofickými důsledky případné alternativy

Soláry: Zničení planety v důsledku znečištění.

ČNB: (Hyper) inflace a s ní spojená ekonomická pohroma.

V obou případech je snadné strašit případnou katastrofou. Ďábel se opět skrývá v detailu a to konkrétně v kvantifikaci. Pro záchranu planety je podstatný rozdíl, zda se nám podaří snížit znečištění o 99,99% nebo o 0,01% jako v případě českých solárů. Stejné je to i v případě inflace. Pod hrozbou inflace si představíme katastrofickou inflaci jako ve Venezuele nebo v Zimbabwe. Případné rozdíly v inflaci bychom ale ve skutečnosti měřili v desetinách procent, hyperinflace nám v žádném případě nehrozí. Přesné číslo možná stanovit nelze, nemáme ani odhad. 

5. Zdánlivě zanedbatelná cena

Soláry: 12 Kč/kWh

ČNB: 2% 

Jak dvanáct korun, tak i dvě procenta vypadají naprosto nevinně. Teprve pronásobením sazby s objemem a dobou trvání získáme skutečnou cenu a ta je v řádech stovek miliard. Repo sazba není nějaká referenční sazba namalovaná na zdi, jsou za ní reálné finanční toky z ČNB.

6. Kontext celkového hodnocení

Soláry: Neutrálně znějící věta “Výhodnější sazba motivovala investory k solárním investicím, jež přispěly ke snížení emisí “ znamenala „Ročně platíme desítky miliard korun solárním baronům a emise se snížily jen zanedbatelně“. Obě věty jsou pravdivé. Teprve až po prozření, co vlastně první věta znamená, došlo ke zrušení „Výhodnější sazby“.

ČNB: V médiích běžně používaná neutrálně znějící věta „Výhodnější sazba motivuje k investicím do koruny a tlumí inflaci“ ve skutečnosti znamená „Platíme 47 miliard korun ročně spekulantům za zanedbatelné snížení inflace“. I zde jsou obě věty pravdivé, prozření jsme se zatím nedočkali a „Výhodnější sazba“ je stále výhodnější a výhodnější...

A na závěr jedna kontrolní otázka: co mají společného repo a e-shop na dálniční známky? /Vždy je lepší vědět KOLIK a ZA CO platíme/

Máte pravdu, k popukání to není.